14.4.2007

Hlasujte prosim pro můj plakátek v soutěži.

8.4.2007

Ahoj lidičky!!! Já sem už od středy v Anglii a vrátím se až ve středu ale protože sou ty velikonoce tak mám nový VELIKONOČNÍ design mého blogísku!!!

26.3.2007

Konečně jste se dočkali dalšího kola v soutěži o NEJ blog!!! ZDE

22.3.2007

Protože včera byl první jarní den (i když to tak nevypadalo) tak sem rozjela nový jarní design mého blogísku...doufám že se bude líbit

22.3.2007

Dneska byl strašnej den,

na horách bylo super, skoro jako v pohádce, úplně jsem tam vypnula a kdyby jsme tam byli dýl tak si aji odpočnu..ale teď už jsem dávno doma a umírám. Dneska je asi den blbec. Ne jenom, že ten můj kdysi hodnej kluk se mě od rána snaží vytočit a hádat se se mnou ale dneska jsem na něho hodinu a čtvrt čekala a on se neuráčil ani přít, přesto, že mi byla zima sem si sedla do parku a kouřila sem, protože už sem zas byla mimo a co nevidím on si jde v klidu na zastávku kouká na mě a dělá jakože nic, tak sem šla pěšky na jinou zastávku a pak jel bus a on tam byl, došel teda za mou a dělal jakože nic, tak sem mu řekla, že jedu domů, každej normální kluk kdyby měl tu holku trochu rád tak ju chytne a řekne nikam miláčku nejezdi, ten můj mi sotva řekl ahoj. to je to tak těžký říct sakra něco takovýho? Myslím, že ho to baví, mi dělat zle? Přitom kdyby aspoň ocenil, že na něho čekám, sem byla úplně zmrzlá. Ne nic mu je všechno úplně jedno, nic ho nezajímá a nic ho nesere, ale co já můžu vědět co a s kým dělá když není se mnou, mě jen přijde, že se vyžívá v mým smutku.

Poučení tohoto dne: Kluci jsou jako kočky, našlapujou a našlapujou a skouší co si můžou dovolit.

Dobrá odpověď: Je čas na jarní úklid! Odpověď: Škoda, že na mě zrovna padla jarní únava.

Nový básničky (sem zase nevěděla coby):

Jed

Dáváš mi po kapkách jed,

chtěla bych umřít ale hned,

Dáváš mi ho na stříbrné lžíci,

však já nesmím nic říci.

Otrávit mě chceš snad,

a přitom tvrdíš, že mě máš rád,

proč ale já nesmím se ptát,

Proč se mám o svůj život bát?

Proč mi to děláš,

Proč jen strach nemáš,

o to, co bude dál,

pořád by si jen něco bral,

ale láska není jen brát,

je to i štěstí a při druhém stát!

Prosím, už netrap mě radostně,

dej mi víc jedu ať světlo pohasne!

Pravda

Řekni mi pravdu,

pak pro tebe, klidně i lásku najdu.

Řekni mi víc,

vždyť ty neříkáš nic,

nic o tobě a o životě,

vždyť já už nejsem žádné kotě,

co se chce mazlit a milovat,

vím, třeba budu litovat,

ale já spoustu věcí potřebuji znát,

třeba se pak budu moct naplno smát,

nebo budu smutně žít,

hlavně že už nebudu marně snít.

Led

Možná jsem chtěla víc,

možná lásku, něhu, možná nic,

však ne kostku ledu,

co tolik mě zebe,

však já vím ty si nespadl z nebe,

ale pořád sním, že snad jednou,

budeš stát o to být se mnou,

a když ne teď, třeba za pár let,

roztaje ten studený led.

22.3.2007

10.3.2007

Výhry z 42.bleskovky tady.

Já dneska jedu na hory, už se těším určitě to bude super, koupila jsem si tam nový tričko, úplně skvělý. Tak se těším až ho předvedu. Ještě se musím rychle dobalit, protože ještě dneska jedu do kina:) Hm..nabitej program. Ale už se těším až si odpočnu. Držte mi palečky ať si nepolámu nožky.

28.2.2007

krásný přáníčko:

Když jsi byla ještě malá
na princeznu jsi si hrála,
měla ráda pohádky,
chutnaly ti oplatky,
bonbóny a zmrzlinku
slupla jsi vždy za chvilku.

Čerta jsi se strašně bála
na svět jsi se krásně smála,
starosti jsi neměla,
byla jsi furt veselá.

Když jsi pak šla do školy
nechtěla psát úkoly,
na učení nebyl čas,
venku bylo tolik krás.

Tvoje přání jediný
bylo ať jsou prázdniny,
to pak všichni z vaší bandy
užili si spoustu srandy.

Dnes nám rosteš do krásy
a zažíváš trapasy,
kluci se ti krásně dvoří,
jejich srdce láskou hoří.

Až potkáš svou pravou lásku
ať nikdy není nevlídná,
život vážně nejhezčí je
když vedle tebe usíná.

Já ti přeju hodně štěstí,
lásku,pevné zdraví,
ať se ti vše co chceš daří,
a život tě baví.

22.2.2007

Ahoj,

to je teď tak strašně náročnej týden, pořád ve škole skouší a píšou se testy, zatím zvládám ale jsem z toho strašně utahaná. A vůbec nějaká úplně divná ale spíš to bude tím, že mám strašnou náladu. Musím si dneska uklidit pokoj, protože má otec o víkendu narozeniny a přijde návštěva, já chci jít spát zítra do Brna a matka mi řekla, že si musím uklidit jinak nepůjdu. Ale jí stejně půjdu. Sice nevím co budu dělat ale určitě to bude super. Strašně bych chtěla jít do kina, úplně mám na to náladu ale nemám ani korunu:( Potřebuju peníze!!!!

17.2.2007

Moc děkuji za podporu v prvním kole grafické soutěže, kde jste hlasovali pro tenhle butonek a jen díky vám jsem první kolo vyhrála, teď už se hlasuje v druhém kole, kde mě zastupuje tenhle avatar , líbí se vám? Tak pro mě prosím zase hlasujte a to tady . Děkuju moc!!

Výhry z 41. bleskovky

Nová bleskovka!!

A už je tu sobota, fakt úžasný, zase bude škola a já nic neumím ale musím uznat, že prázdniny byly hodně odpočinkový..už hodně dlouho sem se tak neflákala a tolik filmů co sem se za celej týden dívala tolik jsem neviděla pomalu za celej rok ale mám z toho stejně pocit, že žádný normální filmy teď nejsou, protože to co jsem viděla byli samý blbosti:)

Já teď strašně toužím po těchhle šatech..ale jsou strašně drahý tak pořád váhám jestli si je mám nebo nemám koupit..do pondělí se musím rozhodnout:) Nejvíc se bojím toho, že mi budou velký, protože mají jen jednu velikost a já bych si je objednala přes net, tak si je ani nemůžu vyzkoušet.

Spodní prádlo:

16.2.2007

Bolest v srdci  (je to trošku zvláštní taky sem to psala já ale nebojte se nehodlám v tom pokračovat:))

        Seděla na lavičce a pršelo. Déšť ji stékal po tváři ale snad v tu chvíli byla ráda. Proč? Plakala a takhle to aspoň trochu nešlo poznat. Kdybych ho nikdy nepotkala pomyslela si. Koho? Možná se zeptáte. Myslela tím svého teď už bývalého přítele Petra.

        Bára byla pěkná černovláska ale trochu zklamaná životem. Nikdy ji nic nevycházelo až jednou, zcela náhodně potkala Petra. Nebyl zrovna hezký a o holky měl asi nouzi. Nelíbil se jí. Dali se do řeči, stali se z nich kamarádi. Petr se do ni zamiloval a svou lásku uměl dát patřičně najevo, byl něžný, milý, kupoval krásné dárky. Vydrželi byste to? Kdyby vám někdo říkal jak jste nádherná, úžasná a že nikdy nikoho takového nepotkal. Asi ne. Bára mu podlehla, byla to velká láska, milovali se dnně, napřed jemně a něžně ale později vášnivě a nedočkavě. Celé dny spolu byli v posteli. Stalo se to co se asi muselo stát. Bára se zamilovala. Ano, asi po půl roce. Všichni kolem říkala, že to nemůže vydržet, že jejich láska nebude tak silná aby spolu zůstali navždy. Chtěla jim dokázat, že se milý. Začala o něho trochu dbát. Změnil střih, styl, všechno ale jen na její rady, jen proto aby se jí líbil. Stal se z něho moc pěknej kluk a začal si věřit. Posílilo se mu sebevědomí. Díval se po ostatních holkách, flirtoval s nimi, našel si plno nových kamarádek. Začal k nim přirovnávat Báru a až teď si uvědomil, že ona není tak dokonalá jak si myslel. I cizí lidi kolem něj na něho byli milejší než ona. Se všemi se víc bavil. Taky už uběhl další rok. Šel za Bárou a řekl jí jak je zlá, že s ní není šťastný. Ptala se proč? Ale on jí řekl: "Už tě nemiluji", bylo to jak blesk z čistého nebe, "Vždyť to bylo krásný." řekla, odpověděl "Všechno krásný jednou končí."

        Teď sedí na lavičce. Sama, všemi opuštěná. Když se podíváte z blízka, zjistíte, že v ruce drží nůž. Z batohu vytáhne kus papíru na který napíše "Život je krásný ale všechno krásný jednou končí. Miluji tě" Pár tahů nožem do zápěstí, jako když malíř maluje obraz plný smutku.

        Petr se probudí. "Ublížil jsem jí a vím to. Miluji ji ale ona je zlá, jednou bych ji nenáviděl. Lepší, když budu nešťastný chvíli teď než celý život." Zazvoní mu mobil. Vezme to. Volá Bářina máma a ptá se jestli je Bára u něj, že před hodinou za ním odjela. Bude prý u něj spát.

        Už nikdy nepřijela. Petr na ni čekal dlouho do noci, dostal o ni strach. Šel ji hledat, napadlo ho jedno místo, kam spolu často chodívali. Lavečka na kraji lesa, byl z ní výhled na celé město.Kolikrát tam spolu hodiny sedávali a koukali se na něj. Tam jako by se čas zastavil.

        Našel ji ale už bylo pozdě. Přečetl si vzkaz a tu si uvědomil jak byl na ni krutý. Ona si kvůli němu vzala život a on ji miloval. Seděl tam ještě dlouho, hladil ji po vlasech, až do rána. Díval se na ni a plakal. Všechen život z ní byl pryč. Jako by to ani nebyla ona. Jen studená, promoklá, nehybná loutka. A on ji tolik miloval. Kdyby to šlo dal by všechno za to aby ji mohl říct, že nikdy nikoho nemiloval tak jak ji, ale ona už ho neslyšela. Nikdy neuslyší!

        Už nikdy si nenašel jinou, zůstal sám jen se svými vzpomínkami, s bolestí v srdci. Někdy se mu zdálo jako by slyšel její smích, jako by byla pořád sním ale vždy ho při tom bodlo u srdce. Znal jen stesk a žal. Byl nešťastný celý život. Navždy. Ano,, láska dokáže mnoho věcí a nemělo by se s ní zahrávat. Nikdy nemůžete dopředu vědět jak to skončí.

Super básničky:

Hvězdy

Když se dívám z okna,
vidím spoustu lidí
a jen tak v duchu přemýšlím
jestli i oni mě vidí.

Zda vidí moje oči,
jež zalité jsou slzami,
vidí tmavé nebe,
poseté hvězdami.

Zda vidí mé rty,
co nevydají hlásku,
zda vidí mé srdce,
jež chce zažít lásku.

Nikdo nevidí a neslyší
mé touhy a přání
i ty hvězdy na nebi
zmizí za svítání.

Zmizí za svítání
a nezbude mi nic,
proč má všechno rub
a nic nemá líc.

Už nechci být sama,
jako první hvězda,
je to velké trápení,
i když se to nezdá.

Povadlá růže

Vyhublá na kost,
s nejistou chůzí.
Snad ještě nedávno,
bývala nádhernou růží.

Potkal jsem ji,
měla slzy v očích.
Hleděl jsem na ni,
ona však nevěděla,
co s tím vším si má počít.

Proč ta růže ztratila trny?
Proč neumí se bránit utrpení?
Proč jediné, co teď vidím, jsou její slzy?
Proč nemohu ji vzít za štěstím?

Snad těší ji, že utápí se v samotě,
já ale bez téhle růže nemohu být!
Snad těší ji, že žije život v temnotě,
budu jen dál o její lásce snít!

Chci, aby rozkvetla v ten krásný rudý květ
a měla růžové tváře.
Chci, aby byla radost pohledět,
na ty ty velké oči plné záře.

Moje světýlko

Umíš mě pohladit,
umíš se se mnou smát,
umíš mě opravdu upřímně milovat.

Jen Ty víš jaká jsem,
to co mě tíží,
i přes to tu se mnou jsi,
ať mi nikdo neublíží.

Jsi moje světýlko,
jsi moje naděje,
jsi moje sluníčko,
co mě vždy zahřeje.

Vážím si Tvého já,
vážím si Tebe,
když Tě mám daleko,
srdce mě zebe.

Chci Ti říct lásko má,
že Tě moc miluji,
za vše co pro mne děláš,
mockrát Ti děkuji.

  Home
  Básničky
  O mě
  Moje tvorba
  Vzkazník
  Od Vás
  Soutěž
  Friend blogs
  Show bussines
  The Sims
  Krása
  Zábava
  Grafika
  Hodnocení